Turistické cíle v okolí obce Rožmitál pod Třemšínem

Žulový kříž na místě, které podle pověsti navštěvoval poustevník sv. Ivan. Datován 1829, což je pravděpodobně datum opravy staršího kříže. Prohlubeň v žulovém balvanu je považována za "lenošku", na které světec odpočíval.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Zámek, pův. renesanční tvrz z konce 16. stol. přestavěná v l. 1719-1723 za Jana Antonína Vratislava z Mitrovic (arch. Jakub Auguston ml.) na barokní zámek. Po 2. světové válce zestátněn, po r. 1990 vrácen dceři býv. majitele Haně Ludikarové. Po rekonstrukci je část zámku přístupná veřejnosti.

Vznik tvrze je ve starší literatuře kladen do 15. stol. Novější literatura ji považuje za vrcholně renesanční z 16. stol. postavenou Švamberky. Poté součást poplužního dvora. Na jedné z budov zachován renesanční štít, areál tvrze slouží k bydlení.

Vodní mlýn se zachovalým mlýnským zařízením. Byl založen r. 1680. R. 1926 se zde přestalo mlít a od r. 1953 je chráněn státem jako památka. Roubená patrová budova s pavlačí je cennou ukázkou lidové architektury. Mlýn není přístupný.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Rodové sídlo pánů z Myslína, původně gotická tvrz, snad již ze 13. či počátku 14. století, doložená přímo až v roce 1543. Dochovaly se gotické sklepy a část zdiva, renesanční portál, ostění a sgrafita.

Rozhledna zprovozněná 31.3.2003. Patří do řady rozhleden vystavěných jako telekomunikační věž, které současně plní funkci i rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž s kovovou konstrukcí. Výhlídka je ve výšce 25,5 m od paty rozhledny.

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině horního toku Klabavy v CHKO Brdy. Založeny r. 1565 pro plavení dřeva potřebného k provozu železných hutí. Nazvány podle zaniklé vsi Padrť. Dostupné jen pro pěší a cyklisty.

Památné duby na území zaniklé obce Přední Záběhlá jsou dominantou Chráněné krajinné oblasti Brdy. Stromy jsou chráněné od roku 2019 pro svůj vzrůst a stáří přibližně 300 let. Místo je přístupné jen pro pěší a cyklisty.

Původně zajatecký tábor z let 1947-1949 pro německé válečné zajatce byl v období let 1949-1951 přebudován v tábor nucených prací. V období let 1951-61 sloužil jako vězeňské zařízení zejména pro politické vězně komunistického režimu. Nyní součást Hornického muzea Příbram.