Turistické cíle v okolí obce Příbram VI-Březové Hory

Socha umístěná na návsi obce naproti pomníku obětem světových válek. Autor neznámý - z roku 1834. Typ sochy sv. Jana Nepomuckého dle Rauchmillerova modelu z roku 1681. Na podstavci erb donátorů Hennigerů ze Seeberka.

Dobříšská socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1734. Stála původně u hradu Vargače a roku 1856 byla přenesena do parčíku před kostelem Nejsvětější Trojice a naproti vchodu do zámku. Od 3.5.1958 je zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Barokní zámeček, vybudovaný jako letní sídlo březnických jezuitů z tvrze, připomínané roku 1376. Poté až do roku 1948 majetek Schwarzenberků, pak škola a garáže JZD. Dnes opět v soukromých rukou, slouží jako luxusní wellnes centrum.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.

Původně barokní synagoga z r. 1725, po požáru r. 1821 byla přestavěna klasicistně. Do 30. let 20. stol. sloužila k bohoslužbám, od 2. sv. války skladiště. V části budovy klenutá modlitebna s galerií, ve druhé škola a byt šamese. Od pol. 90. let 20. stol. rekonstrukce na region. židovské muzeum.

Empírový zámek byl postaven na místě bývalé tvrze na počátku 19. stol. patrně Dorotou Tallezrand-Périgordovou. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, jako poslední je uváděn pan Arnošt Schwarzenberk, který zámek vlastnil do roku 1949.

Po zrušení vojenského újezdu Brdy r. 2015 se Tok, nejvyšší bod Brdské vrchoviny, nachází na katastrálním území obce Obecnice. Je dostupný pro pěší a cykloturisty po značených cestách. Od Obecnice je vzdálen asi 7 km.

Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku – poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.