Turistické cíle v okolí obce Kozinec

Vrcholně renesanční palác, vznikl přestavbou starší renesanční budovy v letech 1563 až 1596. Palác postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a Thunové. Dnes součást italského velvyslanectví.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Barokní palác vznikl přestavbou starších domů v letech 1714–1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky pro J.J. z Valdštejna.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

Památník obětem nacistického šílenství. Karl Hermann Frank vydal dne 10. června 1942 rozkaz Lidice zničit a obyvatele zlikvidovat za atentát na SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha, se kterým však obyvatelé Lidic neměli nic společného. Bývalá obec je upravena na pietní území.