Turistické cíle v okolí obce Velké Přílepy

Románský kostel sv. Vavřince v Praze Jinonicích pochází už z 11. stol. Přestavbou prošel v roce 1571 a hlavně 1894, kdy byl přestavěn do dnešní pseudorománské podoby.

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.

Kostel sv.Víta postaven v r.1260. Ve 14.st. zvýšena věž a přistaven gotický presbytář. Po r.1666 kostel barokně opraven a přistavěna sakristie. R.1878 odhaleny fragmenty středověkých maleb. Restaurační práce zahájeny v r.1988 a pokračovaly v r.1999.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Původně románský kostel ze 13. století, farní pro ves Opatovice, která se stala součástí Nového Města pražského. Gotická přestavba koncem 14. století, barokní 1671–93. Regotisace presbytáře a částečně vnitřního zařízení 1874–75 (stavitel Baroch).

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Románský kostel snad z přelomu 11. a 12. stol., pravděpodobně vlastnický, při panském dvorci u brodu a mostu přes Vltavu. Po pol. 12. stol. přestavěn na centrální stavbu se třemi apsidami. V pol. 14. stol. farní, doplněna gotická obdélná loď. R. 1789 zrušen, přestavěn na obytný dům. Zanikl r. 1896.

Zaniklý podskalský kostel sv. Vojtěcha Menšího byl postaven někdy před rokem 1230, od roku 1351 byl farní. Poničen byl husity roku 1420, poté byl obnoven a sloužil vyznavačům podobojí. Po Bílé hoře se stal katolickým, v roce 1712 byl opraven. Zrušen a zbořen byl někdy po roce 1790.

Původní gotický kostel pochází ze 14. století (presbytář), loď je starší, možná už románská. V 18. století přistavěna sakristie a roku 1846 byl téměř od základů přestavěn. Poslední úpravy proběhly letech 1993 – 1994.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Farní novorománský kostel Zvěstování Panny Marie vybudován v letech 1896-1898 podle plánů Eduarda Sochora náhradou za starý kostel gotický. Jednolodní stavba s užším kněžištěm a apsidou, vedle lodi štíhlá hranolová věž a obdélná sakristie. Zařízení kostela novodobé z doby výstavby.