Turistické cíle v okolí obce Velké Přílepy

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.

Mlýn do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1752. Významná památka barokního původu. Na jihovýchodní straně vlastní budova mlýna. V jihozápadním rohu původně kovárna. Areál ohrazen kamennou zdí. Vstupní brána je mezi stodolou a nárožím mlýna. Mlýn památkově chráněn od r. 1987.

Novodobý kamenný kruh byl vytavěn v létě r. 2007. Autory jsou Jan Tajboš a slovincký sochař Marko Pogačnik. V centrálním místě kruhu je kosmogram odlitý do mosazi, jehož autorkou je ak. mal. Jiřina Lockerová. Kamenný kruh vykazuje rovněž léčebné účinky.

Kamenný most pochází z poloviny 19. století. Nad vrcholy kleneb jsou čtyři kamenné chrliče. Nad středním pilířem bývala na jedné straně socha sv. Jana Nepomuckého a na druhé litinový kříž. Po jejich opravě v roce 1993 byly oba artefakty vandalsky zničeny. Most od r. 1968 v seznamu památkové péče.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Volně stojící architektonicky jednoduchá stavba z 1. pol. 15. stol. s hranolovou věží. Střecha kaple krytá taškami, věž plechovou krytinou. Fasády hladké členěné soklem, římsami a zkosenými nárožími. Vstup veden věží. Příklad jednoduché, působivé stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1227. Kaplička z roku 1913 stojí v centru obce. Má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Na vrcholu zvonice. Vstup dvoukřídlými dveřmi. Renovace po roce 2000.