Turistické cíle v okolí obce Únětice

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a věží. Byl postaven r. 1704 na místě starší stavby patrně již románského původu. Prošel několika úpravami, z nichž nejrozsáhlejší byla r. 1896. Oltářní obraz ukradený r. 1988 nahrazen r. 2001 novým.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel v Nelahozevsi z první třetiny 14. stol., poprvé písemně připomínán 1352. Současná podoba z 19. stol. Uvnitř pozdně gotické kamenické články (sanktuář, portál sakristie), většina zařízení z 18. stol. Součástí areálu malá dřevěná zvonice.

Gotický kostel zbudovaný z románské rotundy obce Krušina z 11.st. byl poničen při bitvě o Vyšehrad r. 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu.Při kostelu stojí barokní zvonice.

Novogotická basilika z let 1885-1903 dle projektu J. Mockera nahradila původní kostel, ze kterého se zachovaly boční stěny presbytáře a část trojlodí. Založen snad s kapitulou (1070), po přestavbě zahájené 1330 Eliškou Přemyslovnou nejdelší chrám Prahy. Z barokních úprav 1708-29 se nezachovalo nic.

V jádru románská stavba z 12.st. Původně čtvercová centrála se čtyřmi apsidami, k níž byla později přistavěna hranolová věž. R. 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. V r. 1900-1 provedena Fr. Machem rekonstrukce. V l. 1909-12 zde působil spisovatel J. Š. Baar.

Kostel ve tvaru řeckého kříže stojí na staré bohnické návsi. Je původně románský, ale r. 1805 byl od základu přestavěn. Z dřívější stavby se dochovalo jen několik zdí u vchodu. Při rozebírání starého oltáře na konci 18. století byla nalezena olověná truhlice se zakládací listinou z r. 1158.