Turistické cíle v okolí obce Horoměřice

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze zpustošené za třicetileté války P. Michnou z Vacínova. R. 1685 nechal dvorec spolu se zámečkem přestavět J. A. Schwarzenberg. I přes řadu úprav si objekt zachoval charakter velkostatku z konce 17. stol.

Jan Křestitel Jodl Kralupský byl průkopníkem české jazykovědy. Narodil v Kralupech nad Vltavou r. 1791 Jodlův dům je přízemní dům s barokním štítem. Jeden z nejstarších domů v původních Kralupech. Rodný dům národního buditele Jana Kř. Jodla Kralupského. Od r. 1932 je na štítě umístěna pamětní deska.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Pozůstatky kamenného mostu, který nahradil starší dřevěný most (zmiň. r. 935, zničen povodní cca r. 1157). Byl postaven kolem r. 1167. Most chránily dvě věže (románská Malostranská byla starší než most). R. 1342 se při odchodu ledů ze dvou třetin zřítil a musel být nahrazen novým Karlovým mostem.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.

Mlýn do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1752. Významná památka barokního původu. Na jihovýchodní straně vlastní budova mlýna. V jihozápadním rohu původně kovárna. Areál ohrazen kamennou zdí. Vstupní brána je mezi stodolou a nárožím mlýna. Mlýn památkově chráněn od r. 1987.

Novodobý kamenný kruh byl vytavěn v létě r. 2007. Autory jsou Jan Tajboš a slovincký sochař Marko Pogačnik. V centrálním místě kruhu je kosmogram odlitý do mosazi, jehož autorkou je ak. mal. Jiřina Lockerová. Kamenný kruh vykazuje rovněž léčebné účinky.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.