Turistické cíle v okolí obce Jeneč

Pivovar založen za Hynka Bořity z Martinic na počátku 16. století. V pol. 18. stol. byl jedním z největších v tehdejším rakovnickém kraji, na konci 19. století rozšířen a modernizován. Roku 1927 jej získal Adolf Schwarzenberg, od té doby produkce klesala a pivovar byl 8. srpna 1935 zrušen.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.

Pozdně renesanční stavba z r. 1629. Pivovar poničen za třicetileté války, vyhořel r. 1697. Výroba piva probíhala do počátku 20. století, později objekt přeměněn na byty a zkušebnu. Pivovarská činnost obnovena r. 2001.

Dům z prvé pol. 14. stol, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky. Za Plataisů z Plattenštejna na konci16. stol. přestavěn vrcholně renesančně. Současná podoba je klasicistní z let 1813–47. Zachovány gotické sklepy, renesanční nástěnná malba.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Skalní útvar sloupcovitého tvaru (výška 8 m, plocha 6x2 m) připomíná skály pískovcových skalních měst, budovaný ale mnohem staršími karbonskými horninami - arkózové pískovce až slepence slánského souvrství. Výrazné projevy exogenních geologických sil. Přírodní památka od r. 1986.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.