Turistické cíle v okolí obce Jeneč

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.

Původně renesanční dům, upraven při raně barokních úpravách v polovině 17. stol. a pozdně barokně po roce 1735 (snad za účasti F. M. Kaňky). V patře dochovány barokní štuky a malby.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Palác z pol. 17. století, jehož jádrem je renesanční dům Jana Metycha z Čečovam z konce 16. stol. Palác sjednotili v 17. století Alsterlové z Astrfeldu, a v 18. stol. Hrzánové z Harrasova. V r. 1859 se zde narodil skladatel J. B. Foerster.

Šlechtická předměstská vila z 80. let 16. stol., která od r. 1624 patřila Michnům z Vacínova. R. 1644 manýristicky přestavěna, kolem r. 1656 upravena raně a roku 1777 pozdně barokně. Od r. 1921 patří České obci sokolské, stavebně upravena. Slouží především tělesné výchově, sály jsou pronajímány.

Vrcholně renesanční palác, vznikl přestavbou starší renesanční budovy v letech 1563 až 1596. Palác postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a Thunové. Dnes součást italského velvyslanectví.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.

Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.