Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.

Barokní panská sýpka pochází z roku 1788. Štít s křídlatými zdmi a trojúhelníkovým frontonem. Na straně do ulice otevřené dvouramenné schodiště. Zahájeny restaurační práce na sýpce. Roku 1958 prohlášena budova bývalé sýpky kulturní památkou.

Typ rozsáhlé hospodářské budovy z období feudalismu. Původně barokní sýpka z 1. pol. 18. stol. Obdélný půdorys, dvanáctiosá. Ve střední část sýpky dvouramenné představěné schodiště. Tříosý zděný vikýř s trojúhelným štítem. Ve vrcholu šiška. Památkově chráněno.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Experimentální stavba na novoměstském nábřeží z let 1992-1996. Podle dvou věží, betonové a prohnuté skleněné, připomínající taneční pár, nazývána Ginger a Fred nebo Tančící dům. Projektovali Vlado Milunić a Frank O. Gehry. Stavba vyhledávána především zahraničními turisty.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jediný dochovaný evangelický hřbitov založený po vyhlášení tolerančního patentu (tzv. toleranční hřbitov) na území Prahy. Vznikl v roce 1784, v roce 1788 byl obehnán zdí. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil v květnu 1945.

Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.

Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.

Malá dřevěná vyhlídka byla postavena v létě 2025 u polní cesty spojující Třebichovice a místní část Saky. Vzhledem k poloze nabízí lokální výhled na údolí Knovízského potoka, přilehlé obce a větrné elektrárny u Pcher.