Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Na místě otonské rotundy a románské basiliky se od roku 1344 stavěla gotická katedrála (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a synové). Gotickou etapu ukončily husitské války, pozdně gotická a barokní dostavba nedokončeny. Puristická restaurace a dostavba 1859-1929 (architekti Kranner, Mocker, Hilbert).

Kazanka je barokní viniční usedlost z konce 17. století. Současná podoba pochází z rekonstrukce v l. 1988-1990. Oprava interiérů a zahrady je z r. 1996. Předtím byl objekt téměř na zbourání. Povodeň v r. 2002 zpustošila přízemní podlaží. Dnes to je významný památkově chráněný objekt.

R.1566 horní tvrz přestavěna na renes. zámek. R.1705 jej získali benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Přestavěn barokně K.I. Dienzenhoferem do dnešní podoby. V 90.l. 20. stol. rekonstrukce, sídlí zde galerie, vlastivědné muzeum a knihovna.

Vrcholně barokní klášterní areál postavený podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera (kostel 1724–25, konvent 1726–32). Ke kostelu v r. 1761 přistavěna kaple sv. Tekly, projektovaná Josefem Ignácem Juschkou.

Z původního kláštera u sv. Kateřiny se zachovala jedině věž. U ní dnes stojí barokní chrám z poloviny 18. stol. Původní budovy kláštera byly zbarokizovány během dvacátých let 18. století . Samotný chrám byl zbarokizován o desetiletí poději.

Druhý nejstarší kostel Prahy založen kolem r. 920 a již v r. 973 přestavěn v románskou basiliku. Původní pohřebiště králů. R. 1142 basilika poškozena požárem. Na přelomu 19. a 20. stol. pokus o vrácení čistě románskéh vzhledu.

Kostel sv. Gabriela stojí na Smíchově v zadní části zahrady Kinských v areálu zaniklého kláštera. Stavba je představitelem u nám nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Jde o jeden z mála kostelů v ČR zasvěcený archandělu Gabrielovi.

Klášter v sousedství kostela sv. Mikuláše z roku 1706 na místě románské zástavby podle projektu F. M. Kaňka. Zbourán v rámci asanace v roce 1902, na jeho místě novobarokní dům z r. 1903.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.