Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí byl postaven v l. 1728-29 na místě gotického kostela zmiňovaného r.1359 a zničeného r.1420. Věž postavěna v l.1781-82, kdy byl kostel i rozšířen. Kostel je oproti okolímu terénu utopen.

Kostel postaven podle návrhu ing. J. Novotného. Základní kámen nového kostela posvěcen roku 1931. Kostel novodobý s věží v průčelí, plochostropý. Na průčelí umístěn reliéf Krista od Jaroslava Volfa.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Dnešní kostel vznikl přestavbou původní zámecké kaple Nejsvětější Trojice, postavené v klasicistním stylu v l. 1814-1816. R. 1896 byla kaple přestavbou upravena na kostel Povýšení svatého Kříže a byla zřízena samostatná farnost, o což se dlouho usilovalo. Kostel byl slavnostně vysvěcen r. 1898.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Přesné datum výstavby gotického kostela není známo, ale r. 1361 byl již kostelem farním. Rekonstrukci kostela provedena r.1770. V podlaze kostela umístěn náhrobní kámen a pod ním hrobka. Ke kostelu patří zvonice, patrně postavená v 15. stol.