Turistické cíle v okolí obce Zlatníky

Bronzová socha významného českého básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834-1891) se nachází v blízkosti místa jeho narození na malostranském úpatí petřínské stráně. Je dílem prof. Jana Simoty (1920-2007) a byla odhalena 22. října 1970.

Socha významného slovenského politika, spoluzakladatele Československa, generála francouzské armády a významného astronoma Milana Rastislava Štefánika byla r. 1994 umístěna v sousedství hvězdárny na pražském Petříně. Jde o zmenšeninu sochy určené r. 1937 původně pro Bratislavu.

Socha prezidenta Edvarda Beneše byla na Loretánské náměstí umístěna r. 2005. Dílo Karla Dvořáka, které vzniklo ještě za Benešova života, bylo použito pro odlití z autorovy pozůstalosti. Stejná kopie byla r. 2008 postavena i v Benešových rodných Kožlanech.

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.

Barokní pískovcové sousoší se sestává z postavy Jana Nepomuckého v životní velikosti a dvou andílků vedle jeho nohou na pískovcovém podstavci. Sousoší údajně vzniklo v dílně slavného barokního sochaře Františka Ignáce Platzera někdy kolem roku 1760. Památkově je chráněno od roku 1958.

Socha byla umístěna nad peřejnatý úsek Vltavy r. 1722. R. 1890 restaurována, r. 1908 nahrazena novou sochou (Č. Vosmík). Po dokončení Slapské přehrady r. 1954 přesunuta na nové místo (původní zaplaveno). R. 2012 společností Willyteam na pův. místo pod vodou spuštěna nová socha sv. Jana (Petr Váňa).

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.

Mlýn je zde zmiňován r. 1393. R. 1478 mlynář Václav Sova z Liboslavi. R. 1737 se zde narodil skladatel Josef Mysliveček. Ve 2. pol. 19.stol.dal přestavět František Odkolek (architekti Josef Schulz a Josef Zítek). Od konce 90. let zde nadace Jana a Medy Mládkových provozuje galerii moderního umění.