Turistické cíle v okolí obce Karlík

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.

Bývalá celnice na Výtoni je jedním z mála autentických objektů Podskalí. Postavena na přelomu 16. a 17. stol. Po polovině 17.stol. upravena a přechází do majetku města Prahy. V současnosti expozice o Podskalí, lodní dopravě a vorařství na Vltavě.

Pomník slavnému českému cestovateli a botanikovi 19. století postavený v jižní části Karlova náměstí v roce 1898. Autory jsou sochaři Augustin Zoula a Čeněk Vosmík.

Pomník Františku Palakému byl v Praze budován na pravém břehu Vltavy v letech 1901-1912 podle návrhu sochaře Stanislava Suchardy a arch. Aloise Dryáka. Některé skupiny figur modeloval také Josef Mařatka. Pomník vysoký 9 m byl po 100 letech rekonstruován a nevhodně obklopen stromy.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje, národní přírodní památka (od r. 1982) o velikosti 3,5 ha. Je to zároveň geologicky významná lokalita – v r. 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Naleziště zkamenělin.