Turistické cíle v okolí obce Karlík

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Maltézský mlýn, zvaný též Motolský, je poprvé zmiňován r. 1574 jako Tomanovský. Za třicetileté války byl zničen a na čas zpustl. Později jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Pozdně barokní podoba budovy je z druhé pol. 18. stol., fasáda upravena klasicistně.

Fontána určená pro zahradu Slavatovského letohrádku od J. Kohla z r. 1689. Jméno dostala podle trojice medvědů, nesoucích horní mísu fontány. Po rekonstrukci v r. 1998 stojí na Náměstí 14. října v parčíku před Národním domem.