Turistické cíle v okolí obce Jinočany

Řetězový most císaře Františka Josefa I. byl zkonstruován v l. 1865-68 (arch. návrh R. M. Ordish, W. H. Le Feuvre a Max von Ende). Most byl časem přejmenován na Štefánikův, L. Janáčka a Švermův. Uzavřen r. 1941, demontován v l. 1946-47. Některé jeho části se nacházejí v Národním technickém muzeu.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Hlavní budova Muzea města Prahy je novorenesanční stavba z let 1896-1898, kterou vyprojektoval Antonín Balšánek. Stojí v parčíku v sousedství magistrály u stanice metra Florenc. Nejatraktivnějším exponátem je proslulý Langweilův model Prahy. V letech 2020-2024 probíhá generální rekonstrukce.

Muzeum je umístěno v domě, kde za protektorátu bydlela rodina Popperů. Jsou zde vystaveny předměty a dokumenty spjaté se životem spisovatele. Malá část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.