Turistické cíle v okolí obce Rudná

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Farní škola u sv. Jindřicha existovala od založení kostela v r. 1350. Původní budova byla zbořena, nová postavena r. 1558. Dochoval se renesanční portál s erby Kapihorských a Svíčků z Ruperstorfu, mázhaus a původní schodiště s hřebínkovými klenbami.

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Renesanční stavba z doby kolem roku 1600, opakovaně upravovaná barokně, získala nynější podobu po roce 1743. Dnes velvyslanectví Polské republiky.

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.

Hájčí dvůr se nachází v Praze - Stodůlkách a je součástí přírodní rezervace Háje. Ve 30. letech 19. stol. majitelem Leopold Lämmel, který jej přestavěl na letní sídlo pro svou rodinu. V současnosti chátrá.

Pavilon vznikl jako exponát č. 27 pro jubilejní všeobecnou zemskou výstavu Království českého v Praze v r. 1891. Vyroben slévárnou knížete Viléma z Hanavy v Komárově u Hořovic. Po výstavě věnován hlavnímu městu a přesunut na dnešní místo. Rekonstruován v l. 1967 a 1987, dnes restaurace.