Turistické cíle v okolí obce Kostelec u Křížků

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky byla na keltském hradišti Závist u Dolních Břežan postavena na podzim 2021 podle projektu arch. Martina Rajniše. Je 28 m vysoká a na volně přístupnou plošinu ve výši 24 m vede celkem 129 schodů.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Dnešní Zittův mlýn se nachází na Struhařovském potoce a patří k nejstarším mnichovickým budovám. Je doložen již r. 1600 a protože nikdy nevyhořel, dochoval se v pův. podobě. Od r. 1873 v majetku rodiny Zittovy, v provozu do konce r. 1942. Nyní obytný objekt upravován na budoucí muzejní expozici.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.