Turistické cíle v okolí obce Struhařov

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Kovová konstrukce telekomunikační věže mobilních operátorů byla vybudována v dubnu 2013. Je vysoká přes 31 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Protože ihned nedošlo ke shodě na smlouvě o provozování rozhledny, byla oficiálně zpřístupněna až v dubnu 2015. V denních hodinách je přístupná volně.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Barokní špitál s chudobincem, který v letech 1726 – 28 nechala postavit Marie Terezie Savojská. Budova měla na svou dobu unikátní systém horkovzdušného vytápění. Dnes ubytovna ČZU.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.