Turistické cíle v okolí obce Čestlice

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Renesanční stavba (původně dva raně gotické domy z 13. a 14. stol.), sídlo Týnské školy od roku 1404 do poloviny 19. století. Do současné podoby přestavěna v polovině 16. stol. Jako rektor na ní působil mimo jiných Matěj Rejsek.

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.

Původně barokní viniční usedlost, nejlépe dochovaná v oblasti Královských Vinohrad. V pol.18. stol. majitel Karel Leopold Bepta, od r. 1789 Hynek Vondráček. R. 1832 za Jakuba Wimmera byla klasicistně přestavěna. Rekonstruována r. 1952 architektem Janem Faiglem. Od r. 1958 památkově chráněna.

Zaniklá barokní usedlost, kterou dal v 16. stol. postavit zvonař Brikcí z Cimperka. Poté majetek Pachtů z Rájova, hraběte de Canal či Jakuba Wimmera. R. 1894 zbořena. Na jejím místě uzenářský závod rodiny Chmelovy a obytný dům v novobarokním stylu. Dnes je zde hotel a budova je památkově chráněná.

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.

Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.

Přírodní rezervace vyhlášena r. 1988 na území zatopené bývalé pískovny. Chráněn mokřadní biotop s faunou a florou na něj vázanou. Významné hnízdiště a letová zastávka vodního ptactva. Vodní plocha napojena na Svépravický potok a Rokytku.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Pískovcový Valdštejnův sloup z r. 1629 připomíná vydláždění cesty od Vltavy v Troji ke Kobylisům, v té době využívané císařským dvorem. Sloup je asi 5,5 m vysoký, na hlavici s barokními spirálami je koule, na podstavci ošumělé erby. Nachází se v soukromé zahradě, dostupný po dohodě s majitelem.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.