Turistické cíle v okolí obce Popovičky

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Raně barokní stavba z doby kolem r. 1652 na místě renesančního domu Mikuláše prachaře, přestavěná pozdně barokně v 60. letech 18. století a rozšířená klasicistně na počátku 19. století, kdy bylo upraveno i průčelí.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.

Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.

Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.

Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.

Dvojice památkově chráněných tech. památek – železničních viaduktů – překračujících Prokopské údolí z l. 1870-2 nazývaná „Pražský Semmering“ dle slavnější rakouské tratě. Dnes velmi málo využívaná, nerentabilní trať.

Kolem r. 1762 Václav Ignác Radecký z Radče tvrz přestavěl na barokní zámek s jednoduchou disposicí se střední dvoupatrovou částí. V současné době je v soukromém vlastnictví. Na zámku provedeny nešetrné stavební úpravy a přestává jako zámek vypadat.