Turistické cíle v okolí obce Jažlovice

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Již neexistující staropražská krčma. Vznikla nejpozději začátkem 13. století a zanikla demolicí v roce 1933. Pravděpodobně byla nejdéle funkční hospodou u nás. Opředena četnými pověstmi a příběhy.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Kubistický sloup veřejného osvětlení, významné dílo raného kubismu od architekta Emila Králíčka. Byl postaven v souvislosti s kubistickou úpravou Kalousovy (též Adámkovy) lékárny na Václavském náměstí v letech 1912–13 firmou Matěje Blechy.

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.

Novogotický palác postavený v roce 1859 pro podnikatele Vojtěcha rytíře Lannu stavitelem Janem Ripotou podle plánu Josefa Krannera(?). Palác byl rozšířen v r.1872, v letech 1947–48 bylo zřízeno loubí.

Pozůstatky kolejové lanovky na vodní převahu, přestavěné po I. světové válce na eskalátor ve svahu nad levým břehem Vltavy. Původně součást technických kuriosit, postavených při příležitosti Jubilejní zemské výstavy roku 1891.