Turistické cíle v okolí obce Jažlovice

Románský kostel sv. Petra a Pavla je z přelomu 11. a 12. století. Obnoven byl v roce 1677. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

Novorománský kostel postavený v roce 1857 na místě starší stavby. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým presbyteriem, k němuž je připojen polygonální přístavek se sakristií. K jižní stěně lodi při západním průčelí přiléhá věž.

Původně gotický kostel, r. 1719 přestavěn v barokním slohu. Z původní stavby se zachovalo přízemí boční věže. Na věži jsou sochy sv. Petra a Pavla. Uvnitř kostela jsou pilíře s jonskými hlavicemi, nesoucí římsoví. V postraní kapli, která je pozůstatkem bývalého kostela, jsou gotické fresky z 13. st.

Původně románský farní kostel ze 13. stol. V 16. stol. byla k gotickému presbytáři a sakristii přistavěna obdélníková loď a věž. V 17. stol. se kostel stal filiálním.

Původně románská basilika německé kupecké osady z poloviny 12. století (dochováno západní průčelí s dvojvěžím), goticky přestavěna a rozšířena na přelomu 14. a 15. století, znovu 1483-97. Barokní úpravy 1680-1703 a kolem 1760, puristické rekonstrukce 1876-83 (J. Mocker) a 1913-14 (E. Sochor).

Farní kostel sv. Prokopa z let 1863–1864 na místě staršího kostela stejného zasvěcení ze 14. století. Boční kaple Panny Marie je bývalý presbytář staršího kostela, uchovala si křížovou klenbu.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Jednolodní kostel, podle starší literatury románský z poloviny 13. století (podle novějších průzkumů snad až z počátku 14. století), později několikrát přestavován. Poslední výrazná úprava proběhla v 19. stol., kdy byla zvýšena renesanční věž. Nedaleko stojí pozdně barokní fara.

Původně gotický kostel ze 14. stol. byl v roce 1755 barokně upraven a doplněn o plochostropé kněžiště. V roce 1872 byla loď kostela opatřena současnou křížovou klenbou. Dnes farní kostel.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.