Turistické cíle v okolí obce Škvorec

Zaniklá struhařovská tvrz gotického původu je doložena od r. 1397, je však nepochybně starší. Koncem 15. stol. byla připojena k panství Myšlín a počátkem 16. stol. již byla pustá. Nezanikla násilným způsobem, nýbrž zřejmě prostým zchátráním. Žádné její pozůstatky se nedochovaly.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Minerální svatojosefský pramen byl získán poprvé v roce 1934 hlubinným vrtem do 59 m a poté co léty ztrácel svoji vydatnost, byl proveden v roce 1985 druhý vrt do hloubky 80 m. Jedná se o přírodní minerálku s lehkou radioaktivitou. Pramen vysvěcen v roce 2012.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Synagoga snad již z 18. století, přestavěna r. 1842. Bohoslužbám sloužila do druhé světové války, poté skladiště. Od roku 1995 patří opět židovské obci a je využita ke kulturním aktivitám.

Synagoga v novorománském slohu, postavena kolem roku 1842, přeměněna na kanceláře obecního úřadu a knihovnu. Na štítu dochované desky desatera.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.

Byl založen ve 12. st. Náležel vladykovi Tehovi. Z významných rodů jej vlastnili:Václav IV., Jan Roháč z Dubé, Slavatové a Ferdinand I. Lichtenstein. 1547 byl již zpustlý.Zbytky-část příkopu a zdiva-jsou na zahradě usedlosti č.p. 46.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.