Turistické cíle v okolí obce Radonice

Vrcholné dílo české kubistické architektury, postavena v letech 1912 – 1913 podle projektu Josefa Chochola. Po II.svět. válce mateřská škola, dnes rekonstrukce do původní podoby. Kolem architektonicky cenná zahrada.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.

Již neexistující staropražská krčma. Vznikla nejpozději začátkem 13. století a zanikla demolicí v roce 1933. Pravděpodobně byla nejdéle funkční hospodou u nás. Opředena četnými pověstmi a příběhy.

První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.

Kříž na místě zvaném Stínadla, označuje, kde do roku 1765 bylo brandýské městské popraviště.

V Klecanském háji bylo oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského. Klecanští obyvatelé do těch míst umístili kříž. Na něj umístili tabulku s připomenutím spisovatele. Původní byla zničena, nahrazena novou.

Křížek je postaven u silnice. U něj je malá odpočinková zóna s lavičkou a s výhledem do kraje. Na křížku je nápis „Šťastnou cestu“.

Kubistický rodinný dům podle projektu Josefa Gočára, postaven v letech 1911–1912.

Dům z let 1913 – 1914 podle projektu Františka Josefa Hodka s kubistickou fasádou architekta Josefa Chochola.

Kubistický sloup veřejného osvětlení, významné dílo raného kubismu od architekta Emila Králíčka. Byl postaven v souvislosti s kubistickou úpravou Kalousovy (též Adámkovy) lékárny na Václavském náměstí v letech 1912–13 firmou Matěje Blechy.