Turistické cíle v okolí obce Veliká Ves

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Morový sloup – sousoší Panny Marie Bolestné postaven někdy po r. 1715. Původně stál uprostřed křižovatky, byl poškozen při dopravní nehodě, rozebrán a odstraněn. Po rekonstrukci navrácen na místo nedaleko původního. Akce dokončena v r. 2010.

Barokní mariánský sloup se sochami sv. Rocha a sv. Františka Xaverského. Mezi nimi vysoký sloup s reliéfem sedící Panny Marie s Ježíškem. Materiál jemnozrnný pískovec. Výška 5 m. Dřík podstavce osazen volutami s reliéfem akantu. Památkově chráněno od r. 1966.

Původní barokní sloup během doby zničen, dochovalo se pouze torzo. Obec Sazená mariánský sloup začátkem 21. stol. obnovila. Vedle barokního sloupu stojí dřevěná vidlicová zvonička z 19. století. Na ní umístěn původně klasicistní zvonek, který je nyní nahrazen jeho replikou.