Turistické cíle v okolí obce Máslovice

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.

Palác je součástí areálu maltézských rytířů, raně barokně upraven C.Luragem, přestavěn r. 1725 B. Scottim. Na přestavbě se podílel M. F. Kaňka, sochařská výzdoba je z dílny M. B. Brauna.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998–2001 upraven do dnešní podoby.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

Viničný sloup u Zeměch nechala postavit kolem roku 1715 velkovévodkyně Anna Marie Toskánská. Pískovcový sloup původně vrcholil hlavicí, zdobenou motivem vinných hroznů a zakončenou kamenným křížem. Dodnes se dochovala jen polovina spodní části dříku.

Vodárenská věž (40 m) byla postavena r. 1892 podle projektu arch. Antonína Turka. Zásobovala vodou Vinohrady a další městské části. R. 1962 vyřazena z provozu a byly v ní vybudovány byty, později kanceláře. R. 1991 byla prohlášena kulturní památkou. R. 1993 byla provedena rekonstrukce.