Turistické cíle v okolí obce Praha 6-Lysolaje

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Dne 27. května 2009 v 10.35 hod., přesně na minutu po 67 letech, byl slavnostně odhalen pomník události, která významně ovlivnila české dějiny. Pomník Operaci Anthropoid stojí v horní Libni u křižovatky ulic Zenklovy a V Holešovičkách.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Unikátní pomník vynikajícímu českému fyzikovi Václavu Dolejškovi (1895-1945) je dílem výtvarníka a technika Františka Svátka. Byl odhalen v r. 2019 v areálu ústavů ČAV na rozhraní Libně a Kobylis.

Vítězslav Hálek, vlastním jménem Vincenc Hálek, se narodil 5. dubna 1835. Pomník tohoto básníka a spisovatele odhalen 5. července 1885. Je dílem sochaře Vobořila. V říjnu 2007 z pomníku zcizena bronzová kovaná lyra. Roku 2014 nahrazena replikou.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Jedná se o patrovou volně stojící budovu na obdélném půdoryse s pětibokým průčelím členěným šesti pilastry s kompozitivními hlavicemi. Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi. Vlevo od budovy oblouková brána se dvěma symetricky umístěnými brankami po stranách. Památkově chráněno od 31. 12. 1965.

Hodiny stojí na nároží ulic Žižkova a Husova, kde stály původní hodiny. Nové hodiny vytvořil architekt Petr Preininger. Replika vytvořena podle dochovaných fotografií. Hodiny jsou osvětlené. Z jižní strany je osazen znak. Kamenný sokl vyroben z pískovce. Stožár a lucerny vyrobeny z oceli. Výška 8 m.

Poutní cesta spojující Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteru Hájek. V letech 1720–1726 bylo podél cesty vybudováno nákladem několika donátorů 20 barokních kaplí. Dnes zachováno 11 kapliček, od roku 1999 postupně opravovaných.