Turistické cíle v okolí obce Pátek

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Tři mosty v těsné blízkosti přes potok Ronovka. Železniční, kamenný pro polní cestu a další pro již zrušenou řepařskou železnici s vysokým náspem.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Venkovská usedlost patrně z 1. poloviny 19. století upravena po požáru v r. 1902. Stavba je cenný doklad domkářské roubené výstavby v oblasti.

Hrubě omítnutý mlýn o třech podlažích s několika okny se vypíná do dvanáctimetrové výšky. Nechybí řada zdobných pískovcových prvků. Stavba s typickým kruhovým půdorysem, která je zakončena otáčivou střechou.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

Chátrající ohrožená stavba. Zámek byl postaven za Harrachů v roce 1736 jako novostavba, po roce 1808 v majetku rodu Thurn-Taxisů, kteří jej připojili k loučeňskému panství.

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Vodárenská věž postavena v letech 1918–1929 podle projektu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry.

Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.