Turistické cíle v okolí obce Bobnice

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Tvrz je postavena v období renesance a přesný rok její výstvby není znám. To co se zachovalo do dnešní doby je součástí hospodářského dvora. Tvrze je jednopatrová s barokními klenbami.

Nejjižněji situovaný vrt, nacházející se v Kubových sadech u poděbradského zdymadla. Vrt napájí přirozeným přetlakem bez čerpání veřejné pítko a používá se pro něj název Svatojánský pramen. Čerstvost pramene je dána krátkou přepravní vzdáleností, protože je pítko situováno na zdrojovém vrtu.

Minerální svatojosefský pramen byl získán poprvé v roce 1934 hlubinným vrtem do 59 m a poté co léty ztrácel svoji vydatnost, byl proveden v roce 1985 druhý vrt do hloubky 80 m. Jedná se o přírodní minerálku s lehkou radioaktivitou. Pramen vysvěcen v roce 2012.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.

Tři mosty v těsné blízkosti přes potok Ronovka. Železniční, kamenný pro polní cestu a další pro již zrušenou řepařskou železnici s vysokým náspem.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Venkovská usedlost patrně z 1. poloviny 19. století upravena po požáru v r. 1902. Stavba je cenný doklad domkářské roubené výstavby v oblasti.

Hrubě omítnutý mlýn o třech podlažích s několika okny se vypíná do dvanáctimetrové výšky. Nechybí řada zdobných pískovcových prvků. Stavba s typickým kruhovým půdorysem, která je zakončena otáčivou střechou.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.