Turistické cíle v okolí obce Kostomlaty nad Labem

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Eliščin pramen navrtán roku 1910. Původní pramen na lázeňské kolonádě. Tryská v měděné váze do skleněné půlkoule, umístěné na žulovém osmistěnu zastřešeném baldachýnovou stříškou. Složitá plechová baldachýnová střecha z měděného plechu. Jedná se o umělecké dílo.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Chlebský evangelický sbor ustavený roku 1783 si zřídil svou modlitebnu a hřbitov o tři roky později. Současná stavba z roku 1884 podle projektu E. Prücknera ve stylovém provedení, oscilujícím mezi novorománským a novorenesančním slohem.

Novorenesanční evangelický sbor a farní budova vznikly v Nymburce roku 1898 podle projektu B. Alberta. Stavbu provedla firma Matěje Blechy. Roku 1953 byly postaveny nové sborové místnosti, velká oprava v 90. letech 20. století.

Reformovaný sbor z r. 1783 postavil již r. 1792 v Hořátvi evangelickou modlitebnu podle tolerančních předpisů. Stavba dochovaná v původní podobě rozšířena r. 1811 o chrámovou předsíň. U modlitebny památná lípa. Od r. 2000 kazatelská stanice sboru v Nymburce. Proslula působením kněze Jana Karafiáta.

Pozdně barokní jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu nechala roku 1762 postavit majitelka kounického panství Marie Terezie Savojská. Budova si uchovala řadu původních prvků, včetně klenutých prostor v interiéru, šindelové mansardové střechy a mříží v přízemí. Památkově chráněná je od r. 1958.

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.

Farnost je ve Skramníkách uváděna k r. 1356. Budova fary doložena až k r.1630. Za faráře F. J. Mikulovského byla v letech 1718–19 postavena nová jednopatrová obytná budova. V roce 1839 byla klasicistně upravena do současné podoby. Od r. 1958 je památkově chráněná, od roku 2007 v soukromých rukou.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.