Turistické cíle v okolí obce Libice nad Cidlinou

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

V letech 1118-1120 vystavěn románský kostel sv. Apolináře, po r.1362 Karlem IV. přestavěn goticky. Podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera byla v letech 1737 - 1739 provedena barokní přestavba.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Klášter byl založen spolu s městem a to v roce 1257, v roce 1424 byl vypleněn husity. V letech 1667 až 1674 byl obnoven a přestavěn. V roce 1787 byl klášter zrušen a přestavbami byl rozdělen. Část byla použita na školu, část na divadlo.

Klášter postaven v letech 1666–71. Přestavba 1739–41, po velkém požáru 1796 jen nejnutnější opravy, definitivní oprava 1908–13 za účasti emauzských beuronských benediktinů. Zrušen 1950, obnoven po roce 1990 jako jesuitský noviciát.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Funkcionalistická stavba pocházející z let 1937-1938. Samostatně stojící přízemní odlehčená stavba obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným severním průčelím. Vystavěna ze železobetonové konstrukce s prosklenými plochami. Památkově chráněno od roku 1992.

Kolonie zaměstnanců ÖNWB v Nymburce vznikla 1870–3 dle projektu C. Sitteho a K. Schlimpa jihozápadně od nádraží. Část domů z roku 1886 (A. Baum). Brutálně zasažena v 70. letech 20. stol. stavbou železničního učiliště.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.