Turistické cíle v okolí obce Svídnice

Bývalá tvrz, prvně zmiňovaná v r. 1360. Náležela příslušníkům z rodu Labouně. R. 1511 byla prodána. Už v r. 1567 je známo jméno Hrádek a tvrz je již zpustlá. Dnes viditelný příkop a val vysoký 3 m. Opevnění není pouze na západní straně.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Dobře zachované tvrziště za hospodářským dvorem. První zmínka o Ujkovicích je z roku 1319. Tvrz se výslovně uvádí až v roce 1408. V roce 1545 je již pustá. Jádro má obdélný tvar. Tři strany chrání hluboký příkop. Před příkopem roste pěkný památný strom.

Venkovská usedlost patrně z 1. poloviny 19. století upravena po požáru v r. 1902. Stavba je cenný doklad domkářské roubené výstavby v oblasti.

Hrubě omítnutý mlýn o třech podlažích s několika okny se vypíná do dvanáctimetrové výšky. Nechybí řada zdobných pískovcových prvků. Stavba s typickým kruhovým půdorysem, která je zakončena otáčivou střechou.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

V druhé polovině 18. stol. František Ferdinand Kinský postavil na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu. Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945. Nyní je v soukromém vlastnictví.

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem z roku 1904, postavená dle projektu Osvalda Polívky a technického řešení Jana Vladimíra Hráského. Opravy 1945 a 1993. Celková výška 37 m, objem vodojemu 412 m krychlových.

Vodárenská věž postavena v letech 1918–1929 podle projektu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.