Turistické cíle v okolí obce Rašovice

Pozdně klasicistní obdélný kostel s neodsazeným závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí z let 1846–48, postavený na místě vyhořelé barokní svatyně. Obklopuje ho bývalý hřbitov, součástí areálu krucifix z roku 1860 a pomník obětem světových válek.

Barokní kostel dynamického půdorysu podle projektu Franze Ignatze Prée funkčně nahradil v letech 1730–35 původní kostel sv. Jiljí, z jehož presbytáře se následně stala hřbitovní kaple. Stavba byla naposledy opravována koncem 19. století, dnes i se sousední farou značně zchátralá.

Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.

Kostel byl vystavěn někdy v 90. letech 13. století. Kostel má gotickou podobu a v průběhu let mu byla několikrát měněna podoba. Poslední přestavba proběhla v roce 1866 kdy byla kostelu navrácena gotická podoba.

Stavba kostela datována k roku 1669. V roce 1760 stavební úpravy, které pokračovaly v letech 1763 a 1861. Celková rekonstrukce proběhla v nedávné době a dokončuje se v roce 2006.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1569. V průběhu let byla přistavěna zvonice a v roce 1770 byl kostel přestavěn. Po požáru roku 1820 byl přestavěn a zrekonstruován. V roce 1900 byla dostavěna předsíň.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Na místě původně gotického kostela byl roku 1739 postaven nový barokní (zřejmě s využitím původních konstrukcí). Spolu se hřbitovem, farou z roku 1762 a velkým hospodářským dvorem součást zámeckého areálu.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Kostel stojí na místě staršího kostelíka, zmiňovaného r. 1362. R. 1650 se uvádí jako vyhořelý. Nový kostel v raně barokním stavebním slohu byl na jeho místě vystavěn koncem 17. stol. Vnitřní zařízení pochází z 2. pol. 18. stol.