Turistické cíle v okolí obce Lhotice

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

Zámek byl původně tvrzí, kterou na čtyřkřídlý renesanční zámek přestavěl v letech 1558–1610 Jindřich z Valdštejna. Roku 1831 nechal nový majitel Karel Anselm Thurn-Taxis přestavět zámek na cukrovar. Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

Terénní pozůstatky zbyly po šlechtickém hradě z 2. pol. 13. st. Založen byl zřejmě Merkvartici. Tři příkopy vymezovaly dvoudílný hrad. V jádru hradu byla nalezena zemnice s pecí. Poškozen odlámáním jižní části ostrožny při stavbě silnice a železnice.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Jednopatrová budova fary, stojící nedaleko kostela, byla postavena v roce 1765 podle návrhů hraběte F.J. Pachty. V současnosti je v ní umístěna Obecní knihovna.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.