Turistické cíle v okolí obce Lhotice

Kostel postaven v letech 1937 až 1939. Stavitelem jednoduché budovy kostela se zvonicí byl Vladimír Kryš z Turnova. Diminantou interiéru je 4 metry vysoký rubínový skleněný kříž od Zdeňka Juny.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Objekt si jako své josefodolské sídlo nechal roku 1860 postavit Friedrich Franz Leitenberger, hlava třetí generace rodu textilních baronů. V majetku rodiny do roku 1920, šest let nato ho koupila obec. Té byl odebrán roku 1945, znovu ho získala 1996. Započatá oprava skončila pro nedostatek peněz.

Pseudorománská kaple Panny Marie z roku 1864 stojící naproti niměřickému zámku.

Poutní kaple na vyvřelém vrcholu nad obcí Vyskeř. Dnešní podoba pochází z roku 1830, ze vsi sem vede křížová cesta. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou.

Novorománská kaple sv. Cyrila a Metoděje v Podolí byla postavena r. 1912 a 14. července téhož roku vysvěcena. Je čtvercového půdorysu, polygonálně uzavřená se stupňovitým štítem a zvoničkou na střeše. V ní je zvon o hmotnosti 66 kg, vysvěcený r. 1921. Kaple byla nově vysvěcena r. 2000.

Místo nazývané od mohutného klokoče, který rostl nad pramenem, jemuž byly připisovány léčebné účinky proti dně. Kaple nad pramenem byla postavena roku 1724 hraběnkou Markétou z Valdštejna, snad podle projektu F. M. Kaňky.

Obecní kaple sv. Václava v Příšovicích je hodnotná novogotická stavba z let 1883–1884, zbudovaná Josefem Karnoldem, knížecím stavitelem Rohanů, a připomínající spíše kostel. Vnitřní vybavení je převážně dílem řezbáře Petra Buška z Husy, proslulého pracemi pro zámek Sychrov.

Kaplička stojí v západní části malé návsi. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná čtvercová stavba s půlkruhovým zakončením a s valbovou střechou. Do jejího průčelí vestavěna užší mohutná hranolová věž se vstupním portálem, krytá vysokou kuželovou střechou se železným křížem.

Budovy bývalé bratrské školy a tiskárny v širším areálu někdejšího minoritského kláštera, darovaného Tovačovskými bratřím na přelomu 15. a 16. století. Po Bílé hoře klášter obnoven, objekty barokně přestavěny. Dnes soukromé.

Klasicistní kašna z roku 1847 v severní polovině náměstí Míru, jedna z jeho dominant. Bazének na půdorysu čtverce, obložený pískovcovými kvádry, spojenými železnými kramlemi. Uprostřed je umístěn kvádr s pásovou rustikou; na každé jeho straně je chrlič v podobě lví hlavy. Na vrcholu kruhová mísa.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.