Turistické cíle v okolí obce Lhotice

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

Spolehlivě doložená tvrz z roku 1540. V letech 1854 až 1864 výrazné přestavby. Celý komplex je ve tvaru písmene L. Ze staré tvrze dochovány pouze sklepy a část podezdívky.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Objekt okresní nemocenské pojišťovny vznikl podle projektu J. Krohy z roku 1923. Výrazná stavba jeho boleslavského období nese obdobné znaky, jako zemská průmyslová škola téhož autora.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.