Turistické cíle v okolí obce Hrušov

Radnice byla přestavěna ze staršího měšťanského domu a to v roce 1608. V roce 1660-1664 byla radnice opatřena opěrnými pilíři. Roku 1673 postihl radnici velký požár. Poslední stavební úpravy jsou z let 1924-25.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Někdejší mlýn na levém břehu Jizery byl postaven v 16. století boleslavským měšťanem Rožatou. V letech 1606–08 přestavěn nákladem majitelů zdejšího hradu. Roku 1916 vyhořel a nahradila ho raně funkcionalistická stavba, na níž byly přeneseny detaily z původního objektu.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Duchovním střediskem významného centra Jednoty bratrské se stal její sbor, postavený v letech 1544–54. Po Bílé hoře katolický kostel sv. Václava, zrušen za Josefa II., poté skladiště. Od konce 19. stol. sídlo musea, po rekonstrukci koncertní síň.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Rod pánů ze Smilovic je znám od roku 1398. Ve Smilovicích nechal vystavět tvrz, která zanikla pravděpodobně při velkém požáru v roce 1687. Poté bylo panství prodáno Valdštejnům, kteří jej připojili k nedalekým Dobrovicím.

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Jana Nepomuckého, umístěná ve středu severní fronty protáhlé loučeňské návsi. Pochází z I. poloviny 18. století, nedávno byla obnovena.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Prokopa, umístěná u zdi bývalé farské zahrady. Pochází z poloviny 18. století. Vzhledem k použitému pískovci a chybějící péči již světec i jím pokořený ďábel ztratili prakticky veškeré rysy.