Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Velká Chuchle

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z l.1702–04 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německa.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Honosná palácová dvoupatrová barokní budova, snad od K. I. Dienzenhofera, z let 1726–28. Socha sv. Petra z r. 1728 na nároží je od M. V. Jäckela. Seminář zrušen 1922, dnes knihovna se sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli Lužických Srbů M. Hórnikovi.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.