Turistické cíle v okolí obce Mohelnice nad Jizerou

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Máchův pomník vztyčen r. 1936 na Jarmilině skále ve Starých Splavech, r. 1938 po záboru Sudet svržen Němci do jezera s uraženou hlavou, poté zachráněn a odkoupen starostou Bělé pod Bezdězem. Nově umístěn poblíž městského hřbitova. Dílo pražského sochaře Leonarda Rottera.

Ve skalní stěně údolí vytesané světničky poustevny, založené hrabětem Hartigem v 2. pol. 18. stol. R. 1760 zde žil poustevník Jodocus, po zrušení poustevnických řádů r. 1781 poustevna opuštěna. Zachovány 4 světničky s okny, schodištěm a krbem. Nachází se v klidové zóně obory, kam je vstup zakázán.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Lovecký zámeček ve svahu vrchu Radechov pochází z poloviny 19. století. Pobývali zde Valdštejnové i členové císařské rodiny.

Původní stáří budovy spadá do roku 1593 kdy na místě stál dřevěný dům, který byl stržen a po roce 1613 na jeho místě vystavěn kamenný dům. Po roce 1852 proběhla velká přestavba spolu s výstavbou věže

Budova vystavěna v empíru, v roce 1872. V posledních úpravách byla budova zmodernizována

Postavena v letech 1526-1527. Původně raně renesanční v 1. pol. 17. stol. přestvěna v pozdně renesančním slohu a roku 1894 přestavěna novorenesančně. Zdobí ji původní erb se znakem města.