Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Zbraslav

Mlýn na Radotínském potoce pravděpodobně středověkého původu, písemně doložen v 16. stol. Od r. 1637 ve vlastnictví Svatovítské kapituly, od r. 1715 dodnes patří mlynářské rodině Kalinů. V provozu do r. 1947.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Jednoduchá čtvercová, pozdně barokní kaple se zvoničkou při silnici z Mníšku pod Brdy.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.