Turistické cíle v okolí obce Kralupy nad Vltavou

Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.