Turistické cíle v okolí obce Zálezlice

Dům ze 17. stol. Dvořákovi rodiče zde provozovali hostinskou živnost. Na domě pamětní deska z r. 1913. R. 1949 převzal objekt stát a vybudoval zde Památník, změněn na Muzeum Antonína Dvořáka. Současná expozice z r. 1971, aktualizována r. 1991.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.

Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Pochází z roku 1706. Letopočet 1706 vyryt na čelní straně. Na vrcholu socha korunované Panny Marie v podživotní velikosti. Na levé ruce nese Ježíška. Materiál pískovec. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Před budovou školy na Komenského náměstí v Kralupech stojí v kruhovém záhonu sluneční hodiny. Nikde není o nich ani zmínka. Pouze jsou zmiňovány chyby při zhotovování slunečních hodin. Je nutno vycházet ze zeměpisných souřadnic stanoviště, stínový ukazatel musí být rovnoběžný se zemskou osou. A právě sluneční hodiny v Kralupech nemají sklon ukazatele dodržen.