Turistické cíle v okolí obce Kokořín

Evangelická modlitebna byla postavena roku 1786. Jednoduchá obdélná plochostropá stavba se zaoblenými nárožími, fasádou zdobenou lizénami, s výrazným trojúhelným štítem v průčelí završeným kalichem. Na zdi je pamětní deska z roku 1915 na památku Mistra Jana Husa.

Evangelická modlitebna v Dubé slouží Jednotě bratrské i církvi českobratrské. Pochází z 19. století a vystavěna je v empírovém slohu. V současnosti slouží jako domov pro handicapované a je v rukou Diakonie Dubá. Je bezplatně pronajatý od církve Jednoty bratrské.

Roku 1786 vystavěn pozdně barokní evangelický kostel. V roce 1865 přistavěna v průčelí věž. V 50. letech 20. století přestal být využíván a začal chátrat. V 90. letech 20. století získala kostel obec a postupně započala rekonstrukce.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Kostel reformované evangelické církve byl vystavěn v letech 1785 – 1786 v pozdně barokním stylu. Obnoven r. 1816. Roku 1864 byla přistavěna věž v pseudorománském stylu, historizujícími úpravami prošlo i průčelí. Budova kostela slouží od r. 1987 jako depozitář Regionálního muzea v Mělníku.

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Barokní fara v Dubé vystavěna v r. 1736. Po požáru v roce 1845 opravena. Obdélná jednopatrovou stavba. Okna se šambránami s uchy. Fara obehnána kamennou zdí.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Hrad existoval na přelomu 14. a 15. století, roku 1420 připomínán jako sídlo Hrzánů z Harasova. Ze staveb dochovány některé sklepy vytesané ve skále.

Lovecký zámeček postavený r. 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na výstavné barokní sídlo a později dále upravován. Sňatkem přešel do majetku Lobkoviců a patřil jim do r. 1948. Hodnotné rokokové interiéry.