Turistické cíle v okolí obce Vrbno

Dřevěná zvonička tvořena hraněným trámem na betonovém soklu. Kryta kuželovou stříškou. Originál zvonu z roku 1842 uložen na obecním úřadě. Na místě jeho kopie. Zvonička zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Evangelická modlitebna byla postavena roku 1786. Jednoduchá obdélná plochostropá stavba se zaoblenými nárožími, fasádou zdobenou lizénami, s výrazným trojúhelným štítem v průčelí završeným kalichem. Na zdi je pamětní deska z roku 1915 na památku Mistra Jana Husa.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.

Kostel reformované evangelické církve byl vystavěn v letech 1785 – 1786 v pozdně barokním stylu. Obnoven r. 1816. Roku 1864 byla přistavěna věž v pseudorománském stylu, historizujícími úpravami prošlo i průčelí. Budova kostela slouží od r. 1987 jako depozitář Regionálního muzea v Mělníku.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.