Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Radotín

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Demontovaná dřevěná rozhledna o celkové výšce 18,5 m byla postavena podle vzoru bývalé rozhledny na hoře Smrk z roku 1892 v Jizerských horách firmou Arrbo s.r.o. v roce 2009. Rozhledna se nachází v areálu Zoologické zahrady Praha. Oproti originálu má o 7 schodů méně. V přípravě je nová rozhledna.

Dům z poč.15.stol., zničen za husitských bouří. Obnoven 1456, renesančně a barokně upravován. Dnešní podoba z r. 1723, jejím autorem je F.M.Kaňka. Od r. 1896 Malostranské gymnasium. Průchod i průjezd pro dopravu byl upraven v r.1927 a 1948.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Barokní stavba za základech gotických domů využívána jako informační ústředí OSN, sídlí zde kanceláře ambasády Brazílie. Od 18. do 20. stol. v držení pánů Dobřenských z Dobřenic, později např. rytíře z Neuberka, kurátora Matice české.

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.