Turistické cíle v okolí obce Starkoč

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Raně barokní zámek postavený Thuny v letech 1661-79 empírově upravený před r. 1826. v 19 stol. zřízen anglický park s oborou známou stádem bílých jelenů. Zámek je rozlehlá patrová budova ve tvaru písmene H s částečně dochovanými interiéry.

Tvrz založená Žehušickými nejpozději na přelomu 15. a 16. stol. Po r. 1564 přestavěna Doníny. R. 1598 přestala sloužit jako sídlo vrchnosti. V druhé pol. 18. stol. přestavěna na pivovar, později na byty a skladiště. Dnes v havarijním stavu.

Velice dobře zachovalý židovský hřbitov z 15. století s přestávkami používán až do roku 1940. Dnes udržovaný a přístupný jen příležitostně.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Původní věž postavena v letech 1660 – 1665. Současná věž vystavěna roku 1785 na základech věže původní v pozdně barokním stylu. Zakončena dvoustupňovou cibulovitou věží, na vrcholu s dvouramenným křížem.

Rozložitá dřevěná zvonice se zděným přízemím stojí kvůli slyšitelnosti zvonění vysoko nad farním kostelem, umístěným v hlubokém údolí Doubravy. Umístění mohlo mít i obranné důvody (výhled do okolí). Doba stavby ani případný architektonický vývoj nejsou známé.

V r. 2017 postavena nová zvonička o výšce 8 m, půdorys čtvercový 3x3 metry. Vybavena systémem automatického zvonění. Zvon vyroben v Itálii. Okolí zvoničky stále nedokončeno kvůli předběžnému rozhodnutí stavebního úřadu na základě stížnosti. V okolí mělo vzniknout odpočinkové místo s posezením.

Renesanční čtvercová zvonice u špitálního kostela sv. Alžběty v Čáslavi, postavená zřejmě v druhé polovině 16. století, dochovaná v původní podobě bez dalších významných přestaveb.

Zvonice stojí na jižním okraji obce Semín. Jedná se o osmibokou dřevěnou zvonici postavenou po polovině 18. století na místě starší šestiboké vzpěradlové zvonice.