Turistické cíle v okolí obce Močovice

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pískovcové sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého pochází z let 1711-1723. Na podstavci bez nápisů je zjednodušený alianční erb Věžníků z Věžník a Valdštejnů.

Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.

Pískovcové sousoší sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého pochází z první poloviny 18. století. Stojí na začátku Tyršovy ulice, která vede k nádraží. V roce 2001 sochy zrestaurovány.

Železobetonový most z let 1925–7 podle projektu Františka Roitha. Sestává z deskového mostu nad železniční tratí Praha - Česká Třebová, trojpolové části nad hlavním korytem, vodní elektrárny na ostrově a přechodu nad plavebním kanálem.

Nejstarší a největší židovský hřbitov v Čechách mimo Prahu se nachází západně od někdejšího ghetta. Pohřbívalo se zde v období 1418–1888, dochovány náhrobky ze 17.–19. století.

Za Popelů z Vesce v pol.16.st.gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V r.1738 Václav Neumann z Puchholce barokně upravil. V r.1925 zámek získala obec Suchdol. V druhé pol. 20.st.zde umístěna škola, pak zřízeny byty, knihovna a obřadní síň MNV.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Synagoga v maurském slohu z let 1898–1900. Po 2. sv. válce sloužila jako sklad a muzeum, r. 1994 vrácena židovské obci, která postupně provádí celkovou rekonstrukci.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Kutnohorská nová synagoga byla postavena počátkem 20. století na dnešním Smíškově náměstí v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Od roku 1942 varhanářská dílna, pět let nato sbor CČSH, který tu pod označením Husův dům funguje dodnes. Při úpravách 1954 zbavena původního dekoru.