Turistické cíle v okolí obce Krchleby

Skromné pozůstatky zdí a sklepů snad původní tvrze severně od dodnes zachovalé novější tvrze v její těsné blízkosti. Gotická tvrz vybudována nejspíš před r. 1454 Václavem Bartošem.

Volně stojící patrová budova s výraznou fasádou v romantickém neogotickém stylu pochází z roku 1881. Budova na obdélném půdorysu kryta sedlovou střechou. Štít i atiku zdobí cimbuří. Střecha krytá taškami. Průčelí zdobí český znak. Radnice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Radnice postavena v letech 1769-70 a upravována v průběhu 19.století. Palácová dvoupatrová stavba v barokním slohu, s mansardovou střechou. Uprostřed nad nikou je nízká věž s bání. V oblouku nad balkonem umístěn reliéf městského znaku.

Na místě tvrze po roce 1651 postaven barokní zámek. Současná podoba zámku je po přestavbě provedené po roce 1725. Oprava zámku proběhla v l.1973-76. Po r. 1990 však došlo k totální destrukci zámku a dnes je na pokraji úplné likvidace.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Terénní pozůstatky tvrze u č. p. 1, s jejímž přídomkem se v letech 1372 až 1376 uvádí Ješek Talafous z Říčan, který následně prodává tvrz Slavatům z Chlumu. Před rokem 1547 se uvádí ves jako pustá. Znovu obnovena byla před rokem 1580, kdy se opět uvádí její existence.

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.