zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Choltice
První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Chotěboř
Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Čáslav
Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Chotusice
Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Dvojitá šachtová pec postavená stavitelem Patleichem pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole v roce 1873, je nejstarší a jedinou dosud stojící pecí v obci.
Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.
Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.
Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.
Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.
Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.
V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.
Chotěboř 
